مَوادَس کُن گٔژھِو

ایم ڈی ایم اے

وِکیٖپیٖڈیا پؠٹھٕ، اَکھ آزاد اِنسایکلوپیٖڈیا

33,4-میتھیلینیڈیآکسیمیتھامفیٹامین (MDMA)، یَتھ عام طور پٲٹھؠ ایکسٹیسی (E) یا مولی ونان چھِ، چھِ اَکھ نفسیاتی دَوا یُس بنیٲدی طور تفریحی مقصدن خٲطرٕ اِستِمال گژھان چھُ۔ مطلوبہ اثراتن مَنٛز چھ تبدیل شدٕ احساسات، توانٲئی مَنٛز اضافہٕ، ہمدردی سٟتؠ سٟتؠ خوشی تہٕ شٲمل۔ ییلہ ٲس چھُ نیران تۂ چھُ اثر 30 پؠٹھ 45 منٹن مَنٛز شۆروٗع گژھان تۂ چھُ 3 پؠٹھ شین گھنٹن تام روزان۔[1][2][3][4]

منفی اثراتن مَنٛز چھ نشٲنی، یادداشت مسائل پاگل پن، سونٛچنس مَنٛز دشواری، دانت پسینہٕ دھندلی بصارت، پسینہٕ تہٕ دلٕچ دھڑکن تیزی سان شٲمل۔[2] جسمہٕ کس درجہ حرارتس مَنٛز اضافہٕ تہٕ پانیچ کمی سٟتؠ چھ موتچ اطلاع۔[2] اِستِمال کرنہٕ پتہٕ چھ لکھ اکثر افسردہ تہٕ تھکن۔ محسوس کران۔[2] ایم ڈی ایم اے چھ بنیٲدی طور پٲنٹھ دماغک کیٛن حصن مَنٛز نیورو ٹرانسمیٹر سیرٹونن ڈوپامائن تہٕ نوراڈرینالین سرگرمی مَنٛز اضافہٕ کران۔[2][4] یہِ چھُ دَوا کس متبادل ایمفیٹامین طبقہٕ سٟتؠ تعلق تھاوان تہٕ اَتھ چھ محرک تہٕ ہالوکینوجینک اثرات آسان۔[5]

زیٛادٕ تر ممالکن مَنٛز چھ MDMA غٲر قانونی تہٕ 2018 تام، چھنہٕ امیک کہہ منظور شدہ طبی اِستِمال[2][6][7] تحقیقہٕ خٲطرٕ چھ بعض اوقات محدود مستثنیات یوان کرنہٕ۔[4] محققین چھ اَتھ کتھؠ ہنٛز چھان بین کران کہ آیا ایم ڈی ایم اے ہیکہٕ شدید، علاجس خَلاف مزاحم پوسٹ ٹرامیٹک اسٹریس ڈس آرڈرک (پی ٹی ایس ڈی) علاجس مَنٛز مدد کٔرِتھ فیز 3 کلینیکل ٹرائلز سٟتؠ تاکہ تاثیر تہٕ حفاظت ییہٕ ۄچھتھ یمچ توقع 2018 مَنٛز گژھن۔[8] 2017 مَنٛز، ایف ڈی اے۔ ہن دیت ایم ڈی ایم اے یس پی ٹی ایس ڈی خٲطرٕ اَکھ کامیاب تھراپی عہدہ، یمک مطلب چھ ز اگر مطالعہٕ چھ وعدٕ کران، ممکنہٕ طبی استعمالک جائزٕ ہیٚکہٕ زیٛادٕ تیزی سان گژھت۔[9]

ایم ڈی ایم اے اوس گۄڈنُیٛک لٹہٕ 1912 مَنٛز مرکی۔ ذریعہٕ تیار آمت کرنہٕ۔[10] یہِ اوس 1970 کس دہائی مَنٛز شۆروٗع گژھن وٲل سائیکو تھراپی بڑھاونہٕ خٲطرٕ اِستِمال کرنہٕ آمت تہٕ 1980 کس دہائی مَنٛز گو سٹریٹ ڈرگک پٲنٹھ مَقبوٗل۔[2][4] ایم ڈی ایم اے چھ عام طور پٲٹھؠ ڈانس پارٹی راون۔ تہٕ الیکٹرانک ڈانس میوزک سٟتؠ وابستہٕ۔[11] یہٕ ہیکہ دیگر اشیاہس سٟتؠ ملاوٹ یَتھ کٕن زن ایفیڈرین ایمفیٹامین، تہٕ میتھامفیٹامین[2] 2016 مَنٛز، 15 تہٕ 64 ورین درمیان چھ تقریبا 21 ملین افراد (دنیاہک 0.3% آبٲدی) ایکسٹیسی اِستِمال کران۔[12] یہٕ اوس وسیع پیمانس پؠٹھ لوکن ہند فیصد سٟتؠ ملان جلان یوس کوکین یا امفیٹامائنز چھ اِستِمال کران، مگر کیناباس یا اوپییوڈز کہ مقابلس مَنٛز چھ کم۔[12] ریاستہائے متحدس مَنٛز، 2017 ہس تام، تَقریٖبَن 7% لوکو چھِ پننہٕ زندگی ہنٛد کنہٕ وقتہٕ MDMA اِستِمال کوٛرمت تہٕ 0.9% لوکو کوٛرمت یہٕ اِستِمال۔[13]

  1. Meyer JS (2013). "3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA): current perspectives". Substance Abuse and Rehabilitation. 4: 83–99. doi:10.2147/SAR.S37258. PMC 3931692. PMID 24648791.
  2. 2٫0 2٫1 2٫2 2٫3 2٫4 2٫5 2٫6 2٫7 Anderson، Leigh, ed. (18 May 2014). "MDMA". Drugs.com. Drugsite Trust. Archived from the original on 23 March 2016. Retrieved 30 March 2016.
  3. Freye، Enno (28 July 2009). "Pharmacological Effects of MDMA in Man". Pharmacology and Abuse of Cocaine, Amphetamines, Ecstasy and Related Designer Drugs. Springer Netherlands. pp. 151–160. doi:10.1007/978-90-481-2448-0_24. ISBN 978-90-481-2448-0.
  4. 4٫0 4٫1 4٫2 4٫3 "DrugFacts: MDMA (Ecstasy/Molly)". National Institute on Drug Abuse. February 2016. Archived from the original on 23 March 2016. Retrieved 30 March 2016.
  5. Freye، Enno (2009). Pharmacology and Abuse of Cocaine, Amphetamines, Ecstasy and Related Designer Drugs: A comprehensive review on their mode of action, treatment of abuse and intoxication ( اَنگیٖزۍ زَبانہِ مَنٛز). Springer Science & Business Media. ص. 147. ISBN 978-90-481-2448-0. Archived from the original on 5 August 2020. Retrieved 30 July 2020.
  6. Patel، Vikram (2010). Mental and neurological public health a global perspective (1st ed.). San Diego, CA: Academic Press/Elsevier. ص. 57. ISBN 978-0-12-381527-9. Archived from the original on 10 September 2017.
  7. Philipps, Dave (1 May 2018). "Ecstasy as a Remedy for PTSD? You Probably Have Some Questions." (in en). The New York Times. Archived from the original on 15 July 2018. https://web.archive.org/web/20180715011157/https://www.nytimes.com/2018/05/01/us/ecstasy-molly-ptsd-mdma.html. Retrieved 14 July 2018. 
  8. Feduccia AA، Holland J، Mithoefer MC (February 2018). "Progress and promise for the MDMA drug development program". Psychopharmacology. 235 (2): 561–571. doi:10.1007/s00213-017-4779-2. PMID 29152674.
  9. Wan, William (26 August 2017). "Ecstasy could be 'breakthrough' therapy for soldiers, others suffering from PTSD". Washington Post. Archived from the original on 29 August 2017. https://web.archive.org/web/20170829081013/https://www.washingtonpost.com/national/health-science/ecstasy-could-be-breakthrough-therapy-for-soldiers-others-suffering-from-ptsd/2017/08/26/009314ca-842f-11e7-b359-15a3617c767b_story.html?utm_term=.e5b3c1c4854a. Retrieved 29 August 2017. 
  10. Freudenmann RW، Öxler F، Bernschneider-Reif S (August 2006). "The origin of MDMA (ecstasy) revisited: the true story reconstructed from the original documents" (PDF). Addiction. 101 (9): 1241–1245. doi:10.1111/j.1360-0443.2006.01511.x. PMID 16911722. Archived (PDF) from the original on 22 September 2020. Retrieved 30 July 2020. Although MDMA was, in fact, first synthesized at Merck in 1912, it was not tested pharmacologically because it was only an unimportant precursor in a new synthesis for haemostatic substances.
  11. World Health Organization (2004). Neuroscience of Psychoactive Substance Use and Dependence. World Health Organization. pp. 97–. ISBN 978-92-4-156235-5. Archived from the original on 28 April 2016.
  12. 12٫0 12٫1 World Drug Report 2018 (PDF). United Nations. June 2018. ص. 7. ISBN 978-92-1-148304-8. Archived (PDF) from the original on 27 July 2018. Retrieved 14 July 2018.
  13. "MDMA (Ecstasy/Molly)". National Institute on Drug Abuse. Archived from the original on 15 July 2018. Retrieved 14 July 2018.